Vodní nádrž Bystřička je vodní dílo na potoku Bystřička poblíž obce Bystřička na Valašsku, v zalesněném kopcovitém terénu asi 7 km jihovýchodně od Valašského Meziříčí. Má rozlohu 0,38 km³. Dnes má  přehradní nádrž rekreační charakter s možností koupání, rovněž je hojně využívaná pro sportovní a rekreační rybaření. Přehrada byla po před několika lety vyčištěna od nánosů. Více jak stoletá přehradní nádrž je zároveň technickou památkou.

Z historie přehrady
O stavbě přehrady na potoce Bystřička, který je pravým přítokem řeky Bečvy, se přemýšlelo již v roce 1901, právě v souvislosti s uvažovanou cestou „Průplav Dunaj – Odra“. V této době se dle vodocestného zákona začalo s projektovými pracemi.
Nádrž byla postavena v letech 1902 – 1912, a od té doby slouží především ke snížení povodní, k akumulaci vody pro zajištění optimálních průtoků, k rybaření a především k rekreaci. O tom, že stavba byla určena jak zásobárna vody, svědčí i nepatrné energetické využití vody. V malé vodní elektrárně byly vybudovány dvě turbiny Bánki s výkonem do 0,9 MW. V přehledu československých elektráren v roce 1965 je přehrada označena písmeny LK- hráz zděná, a písmeny OU – tedy ochranná a užitková voda.

Hráz dlouhá v koruně 170 m, s půdorysným zakřivením poloměru 130, a výškou 36 m, je vyzděna z lomového kamene a obložena vápencovými a žulovými kvádry. Podle Intenziho typu je přehrada na návodní straně opatřena násypem sahajícím do poloviny výšky hráze.

Zatopená plocha je 38 ha. Přeliv byl spolu s kaskádovým korytem vybudován mimo vlastní těleso hráze. Na svou dobu byla přehrada velmi smělé inženýrské dílo, kdy se poprvé v ČSR do stabilního řešení zavedl vztlak jako nepříznivá síla působící v základové spáře. Stavbu provedla firma Rabas Kosina- Weiner.

V roce 1964 se zkoumala stabilita hráze a Hydroprojektem bylo navrženo kotvení hráze do podloží předpjatými lany a utěsnění podloží injektáží. V současné době probíhá další rekonstrukce nejen hráze, ale i doprovodných objektů. Zejména mosty horní a spodní přeliv jsou v havarijním stavu. Právě probíhající rekonstrukce hráze soudobými metodami zajistila nepropustnost a stabilitu a byla citlivě provedena tak, že je zachováno původní kamenné opevnění.

Vzhledem k možnostem dalšího zajištění před povodněmi se předpokládá navýšení hrany přelivu s tím, že vzhled 14 m širokého koryta s dvaceti půdorysně zakřivenými stupni, bude co nejméně narušen. Dojde-li k odstranění původních betonových mostků, které jsou v havarijním stavu,je hlavním požadavkem památkové péče dodržení vzhledu díla tak, že je kladen důraz na provedení kopií charakteristických detailů mostních zábradlí.

Pro svou unikátnost jako mimořádný doklad techniky a urbanisticko – architektonického řešení vodního díla z počátku 20.století, prohlásilo Ministerstvo kultury ČR roce 2003 souboj vodního díla za kulturní památku.

Nezanedbatelnou součástí díla je i jeho architektonické ztvárnění. Vodohospodářské stavby té doby se vyznačovaly výrazným architektonickým tvaroslovím, které spočívalo ve využití moderních betonových konstrukcí s návazností na současné secesní cítění. Dobu první republiky charakterizují mnohé velkolepé stavby a přehrada na Bystřičce je bezesporu jednou z nich.

Autorka: Ing.arch Eva Dvořáková Uveřejněno v časopise Stavební listy č.7-8/2005
Více se dozvíte v turistickém průvodci po Valašsku a Beskydech: ZKOPCADOKOPCA.CZ.