Josef Hruška se narodil 17. ledna 1941 v Ostravě – Zábřehu, jednom z četných míst, kde jeho otec, také kovář, pracovně působil. Trvale se rodina usadila v Kelči, kde se také v otcově dílně vyučil kovářem a podkovářem. Výuční list získal na Pokračovací škole v Rokycanech, poté na doporučení školy pokračoval ve studiu na Uměleckoprůmyslové škole v Turnově, které úspěšně ukončil v roce 1958. Krátce ještě pracovali s otcem soukromě, vzápětí však jejich kovárna včetně zaměstnanců přešla pod Okresní stavební podnik ve
Valašském Meziříčí. Zde pracoval až do roku 1989, kdy si založil samostatnou živnost, kterou provozuje dodnes.

Nositel tradice – Čestný titul
Černé řemeslo dostal Josef Hruška do vínku. „Kovářem jsem se učil u svého otce už od deseti let. I děda měl k železu blízko, byl zámečník,“ vrací se ke svým začátkům a neskrývá radost nad tím, že vlastní kovářskou dílnu má i jeho zeť. Na otázku, kterého díla si považuje nejvíce, odpoví, že každého. Neboť i zdánlivá drobnost vyžaduje svůj díl talentu, řemeslné zručnosti, trpělivosti a srdce.

„V našem oboru platí za velmi dobrého řemeslníka a uznávanou autoritu evropského významu,“ říkal Jan Krba ze Společenstva uměleckých kovářů ČR, které Josefa Hrušku k prestižnímu ocenění navrhlo. „Patří mezi nestory mezinárodní přehlídky Hefaiston na Helfštýně, bývá pravidelným účastníkem kovářských sympozií v Německu a Polsku. O bohaté zkušenosti se nezištně dělí se svými následovníky. Vychoval už několik mladých uměleckých kovářů.“